Místo, kde si lidé a příroda vzájemně naslouchají

1610988_701063979998384_6785862917289491187_nPoslední květnový víkend jsme navštívili neziskovou organizaci Usedlost Jasanka, kde jsme pomáhali s nahazováním hliněných omítek.Sešli jsme se v pátek odpoledne na hlavním nádraží v Praze a vydali jsme se na několikahodinovou cestu do podhůří Jeseníků. Na přestupu v Olomouci jsme se potkali s dalším dobrovolníkem a jeli až do Dětřichova nad Bystřicí, odkud jsme pokračovali autem až do Albrechtic u Rýmařova – krásné malé vesničky.
Páteční večer jsme příjemně započali společnou večeří. Tereza s Lukášem z Jasanky nám povídali o tom, co je vedlo k „útěku do divočiny“ a o všem, co Jasanka dělá. Poté jsme se odebrali do teepee, abychom spánkem načerpali síly na sobotní práci. Ráno po bohaté snídani jsme šli do stodoly, kde už na nás čekala nenahozená zeď a mnoho hlíny. Někteří ihned odhodili boty a začali „šlapat hlínu“. Když nabyla správné konzistence, začali jsme nahazovat zeď holýma rukama. Práce byla zábavná a tvořivá. Nakonec jsme mohli každý udělat na zdi mozaiku ze starých hrnečků a talířů.
Po práci jsme se vydali na louku s koňmi, kde jsme si pod vedením Terezy vyzkoušeli základy hipoterapie. Příjemně unavení a navečeření jsme se přesunuli do teepee, kde jsme postupně za svitu ohně usínali. Na neděli byla naplánovaná procházka po okolí a někteří z nás se také svezli na koni. Víkend v Jasance uběhl rychle a nastal čas našeho odjezdu domů. Rozloučili jsme se tedy se všemi jejími obyvateli a zamířili zpět do civilizace.

Děkujeme Tereze a Lukášovi za pěkně strávený víkend a možnost naučit se něco nového a dík také patří všem dobrovolníkům, kteří odvedli velký kus práce. Doufáme, že jsme se neviděli naposledy!

Podívejte se na více fotografií do našeho fotoalba na Facebooku.