Začátek léta v Prahu

29.6. - 1.7.2018

Když Pražáci vyrazí do Brna… no dobře, to není úplně dobrý začátek, ale bylo to tak. 🙂

Do Práhu jsme dojeli až hodinu po skončení Zahradní slavnosti (kterou stihl aspoň Matěj a průběžně radostně hlásil, že on se rozhodně má skvěle), protože jsme se úplně jednoduše nechali zmást prázdninovým jízdním řádem, který platil až od soboty. Takže jsme marně vyhlíželi jeden autobus, pak se i zeptali místních, dopadli jsme stejně a až s vydatným zpožděním jsme se vrátili do správného času a z centra odjeli do Tuřan. Po společné večeři na zahradě (tuhle zahradu všichni Práhu závidíme!) jsme se přesunuli jen o pár desítek metrů dál a do noci koukali do ohně, povídali a bavili se a pobavili se i historkou vysvětlující, proč se pivo neslo z nedaleké hospody asi hodinu. Časem se ukázalo, že společnost nám dělali dobrovolníci-klienti nebo dobrovolníci-bývalí klienti a nám se díky nim rozšířily obzory.

V sobotu se makalo, jak jinak. Jen úvodní hodinku jsme strávili na půdě a ocenili jsme prachové filtry, které samozřejmě při prvním nasazením jen vyvolali spoustu zábavy a měli jsme tendenci je hned schovávat do kapsy. Pak už se chlapi vrhli na spravení kompostérů, děvčata by za svůj výkon zasloužila ocenění „palič roku“ při likvidaci dřeva z popadaných borovic. Duši jsme nakrmili odpoledne, když jsme se usadili u hlavního vchodu a dokončili mozaiku z úlomků dlaždiček. Sobotní večer nám zpestřily místní hody, živá dechovka, většina tančících v krojích, s přibývajícím časem a náladou jsme se před nimi ale radši schovali do centra denních služeb, kde jsme měli azyl. Umělecká část dobrovolníků se rozhodla dechovku přebít pianem, kytarou a zpěvem a pak bujarým výskáním u společenských her. Žádný z hlučnějších pokusů místních připravit nás o všechen spánek nebyl úspěšný, takže jsme se i do nedělního rána probudili plní sil a dokončili úpravu posezení pod borovicemi vedle budoucího broukoviště (což pro upřesnění znamená, že nejvíc v permanenci byly lopaty, motyky a kolečka plná hlíny, zeminy nebo bordelu). Cestu zpátky do Brna jsme tentokrát zvládli na první dobrou, přece ten prázdninový jízdní řád už byl platný a my na něj byli připraveni.

Zvládli jsme víc než spoustu práce, všichni budeme vzpomínat na májku, hasiče, neuvěřitelně milé místní koordinátorky dobrovolníků, procházku po okolí i drobné zpoždění, které jsme těsně před ní nabrali, protože… to už se zeptejte na některé z příštích Víkendovek nebo Workcampu někoho z Víkendovky v Práhu.

Díky za společné výkony i společně strávený čas!

Fotky z Víkendovky můžete vidět na našem Facebooku.